Pokud cokoliv stavíme, pak obvykle také chceme, aby náš výtvor pokud možno nejen sloužil svému účelu, ale také dobře vypadal. A je jasné, že velký podíl na výsledném efektu mají i použité barvy. To platí nejen o dřevu či plastu, ale také například i o ocelových trubkách.
Ty se používají všude tam, kde je nutné vést jakékoliv tekuté či plynné médium, případně kde je nutné něco zpevnit. Nejčastěji mají základní šedou barvu, avšak můžeme je natřít tak, jak si budeme přát. A zde nejčastěji narazíme na ocelové trubky černé.
Má to samozřejmě svůj důvod. Černá barva se hodí prakticky ke všemu a obvykle také dobře vypadá. Navíc na ní není vidět špína, což usnadňuje údržbu – vydrží déle vypadat jako nová. Navíc nátěr často neslouží jen k estetickým účelům, nýbrž také pomáhá ochránit ocel před vnějšími vlivy, čímž prodlužuje její životnost.
Je však jasné, že se zdaleka ne všude takovýto nátěr vyplatí. Proto je dobré si uvědomit, zda je skutečně potřeba. Jak to ale rozhodnout?
V první řadě bychom si měli uvědomit, zda bude ona trubka uvnitř nebo venku. V onom druhém případě se nátěr z výše zmíněných důvodů vyplatí. V tom prvním pak půjde o čistě estetickou věc, která nebude mít na nic jiného vliv.
Proto bychom se měli ptát, zda bude lidem na očích, nebo zda bude ukryta ve zdi. Pokud ano, jaké tam bude mít podmínky? Co vše v ní bude proudit? Tak si můžeme uvědomit, zda bude potřeba ochranný nátěr či nikoliv.
Je tedy pochopitelné, že nejčastěji je najdeme natřené, pokud působí například jako sloupy u plotů či zábradlí u venkovních schodišť. Započítat sem musíme také trubky od topení, ačkoliv ty jsou nejčastěji natřeny bílou barvou.
Pokud jde o vodovodní či odpadní, pak ty obvykle barevný nátěr nemají, neboť jej ani nepotřebují. Naprosto hladce si vystačí i bez něj, a my také. Koneckonců jsou obvykle skryté, a co oči nevidí, to srdce nebolí.
