Houbaření je vášnivé hobby, vyžaduje však obezřetné chování

Atlas hub by neměl chybět v žádné domácnosti, kde se alespoň jednou do roka vydávají její členové do lesa na sběr těchto velice chutných a vyhledávaných organismů.

hlavička ryzce

Muchomůrka zelená

Jak jednoduché by to bylo, kdyby právě tento smrtící druh vyrostl s kloboukem, na jehož povrchu by byla zřetelná bílá lebka se zkříženými hnáty. Tak tomu pochopitelně není a tato elegantní plodnice je dokonce na první pohled zajímavá a lákavá alespoň k prozkoumání. Má krásný tvar klobouku, noha je sametově bílá a klobouk vybarvený od bílé přes šedobílou až k zelenkavé s hnědavým odleskem. Její dužina dokonce příjemně nasládle voní. Obsahuje však tolik nebezpečného toxinu, který dokáže usmrtit člověka pouze z množství rozdrobené dužiny nabrané na špičku nože. Kdybychom stejné množství podali laboratorním myším, otrávilo by se jich tolik, že by položené za sebou utvořily řadu dlouhou 4 kilometry!

Mladé plodnice muchomůrky zelené lze poměrně snadno zaměnit s mladými žampiony, liší se pouze tím, že vyrůstá z tzv. pochvy, a že jsou její výtrusnice bílé, zatímco u žampionu narůžovělé. Jestliže si tedy nejste jisti, raději se takové houbě vyhněte, otrava totiž může být fatální a navíc se první příznaky mohou projevit až po několika hodinách, kdy už bývá na léčbu pozdě.
jedovatá houba

Pavučinec plyšový

Kdo sbírá ryzce pravé a oranžové, nebo lišky, které jsou velmi chutnými druhy v houbové smaženici, může je snadno zaměnit s pavučincem plyšovým. Typická je pro něj podobná vůně připomínající ředkvičky, ale podobnost s ryzcem je poměrně značná. Najdete jej nejčastěji v listnatém lese v blízkosti dubů, podobně jako muchomůrku zelenou, ale vyskytuje se i pod jehličnatými stromy. Jeho největší nebezpečí tkví v tom, že se otrava projeví až po velmi dlouhé době, v rozpětí od 3 do 20 dnů. Dochází k těžkému poškození ledvinové tkáně a jejich selhání, mnohé otravy končí i smrtí.

Ohodnoťte příspěvek